Kdo jsou strongmani?
Zatímco na prvních strongman soutěžích startovali powerlifteři, vzpěrači, zápasníci a další sportovci z různých silových sportů (také dva kulturisté, a to nikdo menší než trojnásobný Mr. Olympia Franco Columbu a neméně slavný Lou Ferrigno), dnes je tento sport výhradně doménou profesionálů, kteří se připravují primárně na soutěže strongmanů.
Současní profesionální strongmani jsou největší a nejsilnější chlapi napříč všemi silovými sporty. Bez diskuse. Nikde jinde nenajdete někoho, kdo je schopný zároveň zvládnout přes 400 kg v mrtvém tahu, vyrazit nad hlavu 180 - 200 kg, a to jak na normální čince, na neohrabaném soukolí s 5 cm tlustou osou, tak v podobě dvoumetrové dřevěné klády, běhat se zátěží 150 - 180 kg v každé ruce na vzdálenost 40 metrů, zvedat betonové koule o váze čtvrt tuny do výšky 120 centimetrů, tahat na laně 40tunový kamión…
Chlapíci, kteří tohle dovedou, obvykle měří ke dvěma metrům a váží mezi 140 - 180 kilogramy. Najdou se výjimky jako například Jason Bergmann, který je s pouhými 178 cm výšky a 120 kg váhy schopný konkurovat obrům a dvakrát se probojoval mezi desítku nejlepších na soutěži Worlds Strongest Man, ale přední umístění na soutěžích obvykle sbírají závodníci o několik desítek kilogramů těžší. Největším ze všech současných i historických profesionálů a také jedním z nejúspěšnějších v posledních dvou letech je Američan Brian Shaw, který je s výškou 203 cm a váhou blížící se 200 kilogramům skutečným obrem i na poměry strongmanů.
Není to ale jen velikost a hrubá síla, co musí strongmani mít, aby uspěli. Na zvládnutí velkého množství různorodých disciplín potřebují perfektní techniku a také kondici. Zdvihy maximálních zátěží pro jedno opakování představují jen malou část disciplín a většinou musí závodníci donutit své tělo pracovat na hranici možností po dobu 60 až 90 vteřin. (Kdo si něco podobného někdy zkusil, ví, jak neuvěřitelně dlouhých může 60 vteřin být, pokud se snažíte přemisťovat stovky kilogramů zátěže.)
Také odolnost vůči bolesti je nezbytnou vlastností v tomto sportu. Není to jen strhaná kůže na dlaních, předloktích a holeních, ale také nespočet menších i větších zranění, se kterými se všichni závodníci musí na každé soutěži vypořádat.
Co ještě o strongmanech říci? Mnozí z nich jsou také showmani, kteří chtějí pobavit diváky. Na soutěži jsou, aby porazili soupeře, překonali osobní rekordy a zvítězili, ale také proto, že mají rádi potlesk a uznání publika. Čím větší (a hlasitější) je podpora diváků, tím větší je odhodlání strongmanů podat maximální výkon.
O některých legendárních historických, ale i současných představitelů tohoto sportu si můžete přečíst v profilech strongmanů, které naleznete. Nemusíte mít zrovna ambice na těchto soutěžích startovat, ale pokud máte zvedání činek takříkajíc „v krvi", pak věřím, že Vás nejen jejich výkony a úspěchy, ale i samotné příběhy o tom, jak jich dosáhli, budou motivovat.
Jaké jsou disciplíny?
Některé z disciplín byly zpočátku poměrně kuriózní. V prvních ročnících Worlds Strongest Man nechybělo například ohýbání železných prutů, hod kládou do dálky nebo závažím do výšky (klasické disciplíny skotských her), ale došlo i na přímé měření sil v přetahování lanem nebo v klasickém zápase, kdy se soupeři snaží navzájem vytlačit z kruhu. Mnohé z těchto disciplín už dnes na naprosté většině soutěží neuvidíte, některé jsou součástí měření sil strongmanů v pozměněné podobě dodnes, jiné přetrvaly a nezměnily se prakticky vůbec a objevily se i nové, které narušily zaběhnutý stereotyp.
Právě množství různých disciplín dělá soutěže strongmanů atraktivní. Jen stěží uvidíte dvě zcela stejné soutěže a každý si přijde na to své. Některé disciplíny jsou nenáročné na vybavení a uvidíte je častěji (převracení obří pneumatiky nebo třeba tahání kamiónu), jiné jsou méně rozšířené (zvedání závaží do schodů nebo převracení velkých železných sloupů). Pro ty z Vás, kterým názvy disciplín nic neříkají a kteří nemáte nejmenší představu, jak ve skutečnosti vypadají, se pokusím je pokud možno co nejlépe popsat.
Zdvih zátěže nad hlavu
Neboli obecně overhead lift. Jak lépe otestovat sílu celého těla než tím, že vestoje zvednete nad hlavu do napnutých paží co největší zátěž? Různé varianty tohoto zdvihu najdete téměř na každé soutěži. Zvedat se může co největší zátěž pro jedno opakování nebo určená zátěž pro co nejvíce opakování v časovém limitu (obvykle 60 - 90 vteřin). Co všechno se strongmani pokoušejí zvedat nad hlavu?
Zdvih klády (Log lift)
Zdvih klády je klasická disciplína, kterou uvidíte na mnoha soutěžích. Kláda může být vyrobena z kmene stromu, do kterého jsou zasazeny dva paralelní úchopy, nebo je ve stejném provedení vyrobena ze železa. Může mít různou délku a různý průměr. Čím větší je její délka, tím obtížnější je udržení rovnováhy. Kláda s menším průměrem se hůř přemisťuje na hrudník, ale poté je snazší zvednout ji do napnutých paží. Naopak kládu s větším průměrem závodníci snáze přemístí (doslova ji na hrudník převalí), ale udržet ji poté na hrudníku a zvednout nad hlavu není vůbec snadné.
Světový rekord ve zdvihu klády drží v současné době Litevec Zydrunas Savickas s výkonem 212,5 kg.
Zdvih soukolí (Axle lift nebo také Apollon´s Wheels lift)
Zdánlivě obyčejná činka, ale rozdíly jsou poměrně zásadní. Průměr osy je obvykle kolem 5 centimetrů, což dělá samotné přemístění soukolí na hrudník velice obtížným. Místo klasických kotoučů slouží pro efekt jako zátěž buď kola z automobilu, nebo velká železná kola (taková loukoťová, jaké měly třeba opravdu staré vlaky, jistě si je umíte představit). Obojí ještě umocňuje dojem masivnosti a obrovské váhy nářadí. V závislosti na hmotnosti soukolí používají závodníci různou techniku zdvihu osy na hrudník - klasické silové přemístění, takzvané kontinentální přemístění (položení osy na břicho a poté přemístění na hrudník) nebo různé další modifikace. Pak už zbývá jen silou ramen, tricepsů a mohutným záběrem nohou dopravit soukolí nad hlavu.
Stejně jako ve zdvihu klády, i v této disciplíně v současné době dominuje Litevec Zydrunas Savickas, který v posledním ročníku Arnold Strongman Classic zvedl nad hlavu 208 kg, a to hned ve dvou kompletních opakováních.
Obří jednoručka (Giant dumbbell lift) .
V podstatě jde o klasickou jednoruční činku, jen s tím rozdílem, že oproti těm, které obvykle naleznete ve fitku, bývají ty na soutěžích strongmanů opravdu velké a těžké. Často mají extrémní průměr rukojeti (až 7,5 cm), což činí manipulaci s nimi ještě obtížnější. Závodníci ji obvykle podle pravidel zvedají oběma rukama na rameno, ale poté už ji musí pouze jednou rukou dopravit nad hlavu, což je díky velikosti jednoručky (a samozřejmě i díky její hmotnosti) opravdu nelehký úkol.
Světovým rekordmanem je Derek Poundstone, který v roce 2009 na Arnold Strongman Classic předvedl neuvěřitelných 15 opakování s 91kg jednoručkou a o rok později na stejné soutěži přidal 11 opakování se zátěží 103 kg.
Další možnosti
Na některých soutěžích zvedají závodníci nad hlavu také betonové nebo kovové bloky různých tvarů a velikostí nebo zátěž umístěnou v konstrukci (takzvaný Viking press).